Funkce Excel YEARFRAC

Funkce YEARFRAC, jak naznačuje její název, může být použita k zjištění, jaký zlomek roku představuje období mezi dvěma daty.

Jiné funkce aplikace Excel pro zjištění počtu dnů mezi dvěma daty jsou omezeny na vrácení hodnoty v letech, měsících, dnech nebo v kombinaci těchto tří.

Pro následné výpočty je třeba tuto hodnotu převést na desetinnou hodnotu. YEARFRAC naopak vrací rozdíl mezi dvěma daty v desítkové formě automaticky - například 1,65 let - takže výsledek může být použit přímo v jiných výpočtech.

Tyto výpočty mohou zahrnovat hodnoty, jako je délka služby zaměstnanců nebo procento, které je třeba zaplatit za roční programy, které jsou ukončeny dříve - například přínosy pro zdraví.

01 z 06

Syntaxe a argumenty funkce YEARFRAC

Funkce Excel YEARFRAC. © Ted French

Syntaxe funkce odkazuje na rozložení funkce a obsahuje název funkce, závorky a argumenty .

Syntaxe funkce YEARFRAC je:

= YEARFRAC (Start_date, End_date, Basis)

Start_date - (vyžaduje) proměnnou prvního dne. Tento argument může být buňkový odkaz na umístění dat v listu nebo skutečné datum zahájení ve formátu sériového čísla .

End_date - (vyžaduje) druhou proměnnou data. Stejné požadavky na argument platí jako požadavky definované pro Start_date

Báze - (nepovinné) Hodnota v rozmezí od nuly do čtyř, která říká programu Excel, který denní počet bude použit pro danou funkci.

  1. 0 nebo vynecháno - 30 dní za měsíc / 360 dnů za rok (US NASD)
    1 - skutečný počet dnů za měsíc / skutečný počet dní za rok
    2 - skutečný počet dní za měsíc / 360 dnů za rok
    3 - skutečný počet dnů za měsíc / 365 dní za rok
    4 - 30 dnů za měsíc / 360 dnů za rok (evropský)

Poznámky:

02 ze dne 06

Příklad Použití funkce YEARFRAC aplikace Excel

Jak je vidět na obrázku výše, tento příklad použije funkci YEARFRAC v buňce E3, aby zjistil dobu mezi dvěma daty - 9. března 2012 a 1. listopad 2013.

Příklad používá odkazy na umístění počátečních a koncových dat, protože s nimi obvykle pracuje jednodušší než zadávání čísel sériových dat.

Dále bude do buňky E4 přidán volitelný krok snížení počtu desetinných míst v odpovědi z devíti na dva pomocí funkce ROUND .

03 ze dne 06

Zadání výukového data

Poznámka: Argumenty pro počáteční a koncové datum budou zadány pomocí funkce DATE, aby se zabránilo možným problémům, ke kterým může dojít, pokud jsou data interpretována jako textová data.

D1 - Délka času: D4 - Zaokrouhleno odpověď: E1 - = DATE (2012,3,9) E2 - = DATE (2013,11,1)
  1. Zadejte následující údaje do buněk D1 až E2. Buňky E3 a E4 jsou umístění vzorců použitých v příkladu

04 z 06

Zadání funkce YEARFRAC

Tato část tutoriálu zadá funkci YEARFRAC do buňky E3 a vypočte čas mezi těmito dvěma daty v desítkové formě.

  1. Klikněte na buňku E3 - zde se zobrazí výsledky funkce
  2. Klikněte na kartu Vzorce v nabídce pásu karet
  3. Zvolte datum a čas z pásu k otevření rozevíracího seznamu funkcí
  4. Klepnutím na YEARFRAC v seznamu vyvoláte dialogové okno funkce
  5. V dialogovém okně klepněte na řádek Start_date
  6. Klepnutím na buňku E1 v listu zadejte odkaz buňky do dialogového okna
  7. V dialogovém okně klikněte na řádek End_date
  8. Klepnutím na buňku E2 v listu zadejte odkaz buňky do dialogového okna
  9. Klikněte na řádek Basis v dialogovém okně
  10. Zadejte číslo 1 na tomto řádku pro použití skutečného počtu dnů za měsíc a skutečného počtu dnů za rok ve výpočtu
  11. Klepnutím na tlačítko OK dokončete funkci a zavřete dialogové okno
  12. Hodnota 1,647058824 by se měla zobrazit v buňce E3, což je doba v letech mezi těmito dvěma daty.

05 ze dne 06

Rozložení funkcí ROUND a YEARFRAC

Chcete-li usnadnit práci s výsledkem funkce, může být hodnota v buňce E3 zaokrouhlena na dvě desetinná místa pomocí funkce ROUND v buňce YEARFRAC je vnoření funkce YEARFRAC uvnitř funkce ROUND v buňce E3.

Výsledný vzorec by byl:

= ROUND (YEARFRAC (E1, E2, 1), 2)

Odpověď by byla - 1,65.

06 z 06

Základní informace o argumentu

Různé kombinace dnů za měsíc a dny za rok pro argument Basis funkce YEARFRAC jsou k dispozici, protože podniky v různých oblastech - například obchodování s akciemi, ekonomika a finance - mají odlišné požadavky na své účetní systémy.

Standardizací počtu dnů v měsíci mohou společnosti provést měsíční srovnání, které by za normálních okolností nebylo možné vzhledem k tomu, že počet dní v měsíci by mohl činit 28 až 31 za rok.

V případě společností by se tato srovnání mohla týkat zisků, výdajů nebo v případě finanční oblasti částka úroků z investic. Stejně tak standardizace počtu dnů za rok umožňuje každoroční srovnání údajů. Další podrobnosti o

US (NASD - Národní asociace obchodníků s cennými papíry) metoda:

Evropská metoda: